Mimořádná VH - prohraný zápas bez vítězů.
Prohraný zápas bez vítězů
Mimořádnou valnou hromadu provázely již od začátku procedurální spory o podobu jednacího řádu. Skutečný problém však ležel jinde. V sále se znovu naplno ukázalo, že klub je rozdělen na dva nesmiřitelné tábory a že ochota hledat kompromis je minimální.
Kde je vůle, tam je cesta. Včera ale žádná skutečná vůle najít společnou cestu patrná nebyla. Příkop mezi táborem současného prezidenta spolku Miroslava Bodnára a skupinou oponentů vedenou Josefem Csaplárem je natolik hluboký, že nalezení společné řeči se v tuto chvíli zdá téměř nemožné. Obě strany přicházely s jasně formulovanými postoji, ale shoda na zásadních otázkách opět nepřišla.
Hlavním bodem jednání bylo schválení nových stanov klubu. Právě ty měly vytvořit podmínky pro změnu způsobu řízení a následnou volbu nového vedení. K jejich přijetí byla potřeba třípětinová většina hlasů. Ze 108 hlasů přítomných na valné hromadě to znamenalo získat nejméně 65 hlasů pro návrh.
Potřebná podpora se však nenašla. Nové stanovy nebyly schváleny, a tím se celý proces zastavil. Bez jejich přijetí nebylo možné uskutečnit volbu nového vedení podle navrhovaného modelu. Současně platilo, že odstoupení stávajícího prezidia bylo podmíněno právě schválením nových stanov a následným zvolením nových orgánů klubu. K tomu ale nedošlo.
Valná hromada tak skončila bez konkrétního výsledku. Zastánci změn nedokázali získat potřebnou podporu, stávající vedení zase nezískalo větší důvěru ani uklidnění situace v klubu. Každá ze stran si může výsledek vykládat po svém, ale skutečným vítězem se nestal nikdo.
Celá situace připomíná fotbalové utkání, ve kterém se soupeři soustředí více na vzájemné souboje než na samotnou hru. Po závěrečném hvizdu sice na tabuli svítí výsledek, ale radost nepanuje ani v jedné kabině. Klub zůstává rozdělený, otázky jeho budoucího směřování zůstávají otevřené a řešení je opět odloženo.
Největším poraženým tak není ani jedna z bojujících skupin. Je jím samotný klub. Jeho členové, hráči, trenéři, rodiče i fanoušci totiž očekávají především stabilitu, jasnou vizi a schopnost společně rozhodovat o budoucnosti. Toho se však na této mimořádné valné hromadě nedočkali.
Včerejší jednání tak lze shrnout jednou větou: byl to prohraný zápas bez vítězů. Ne proto, že by někdo prohrál hlasování, ale proto, že nikdo nedokázal vyhrát to nejdůležitější, důvěru potřebnou k tomu, aby se klub mohl posunout kupředu.
Po neschválení nových stanov a nemožnosti uskutečnit volbu nového vedení zůstává vedení klubu beze změn. V čele spolku nadále stojí prezident Miroslav Bodnár, funkci tajemníka vykonává Petr Prýmek a členem prezídia zůstává David Musil.
Zda se obě znepřátelené strany dokážou v budoucnu přiblížit společnému řešení, ukážou až další týdny a měsíce. Jedno je však jisté už dnes: klub promarnil příležitost udělat důležitý krok vpřed a nadále zůstává rozdělený v době, kdy by měl táhnout za jeden provaz. Klub potřebuje především klid, věcnou debatu a ochotu hledat průniky mezi jednotlivými názory. Bez toho budou další valné hromady jen opakováním stejného scénáře, ve kterém všichni bojují, ale nikdo ve skutečnosti nezvítězí.
Mgr. David Musil